Vzhľad:
Silent je mladá, poměrně maličká a velmi hubená dívka, která si v životě prošla už kdečím. Její tělo pokrývá množství jizev, ale i ohromné množství tetování. Je to pro ni jako závislost. I přesto, že je tady Dole, si zachovala svoji narcistickou povahu. Miluje svůj vzhled a až nadměrně o něj dbá. Barva jejích očí se dá jen těžko popsat, jelikož pořád nosí kontaktní čočky a velmi často mění jejich barvu. Přirozeně jsou však její oči zelené jako dva zářící smaragdy. Miluje kontrasty a proto svoji téměř bílou pleť doplňuje tmavým, většinou černým, líčením. Má dlouhé husté řasy a velké oči, takže když se nalíčí vypadá jako panenka. Zvýrazňuje si dokonce i své obočí. Má dlouhé černé a rovné vlasy sahající po lopatky. Nosí je často rozpuštěné, ale nepohrdá ani copem, drdolem či obyčejným culíkem. Vzhledem k tomu, že je maličká a hubená, což je způsobeno tím, že v před pár lety měla anorexii, má pár výhod v boji v Aréně. Může se skrývat a je prakticky neviditelná. Ale ačkoliv je takto maličká, tak má docela velkou sílu a dovede se prát. Není to nic světového, ale pár dobře mířených ran dovede dát. Rvačky a boj přímo zbožňuje a ačkoliv jde o přežití, tak je hrdá na to, že je tady. A to právě díky bojům. Jak bylo zmíněno je opravdu velmi malá a hubená, ale tvar těla je ženský a její ňadra jsou plná. Jde jí o vzhled nejen tváře, ale i celého těla. Pyšní se dokonce i dlouhýma hubenýma nohama. Víceméně má plné světle růžové rty, ale nepohrdá rudými a dokonce ani černými rtěnkami. Miluje gothic styl a podle něj se snaží také vypadat. Kromě tetování její tělo zdobí i několik piercingů. V nose občas mívá septum a má propíchnutý pupík a v uších má nespočet náušnic. S anorexií bylo spojeno i sebepoškozování, které její vzhled trochu narušují, což je paradox díky jejímu narcismu. Podle ní jsou však jizvy znakem určité krásy a proto se je nesnaží skrývat a často jsou vidět na zápěstí a stehnech. Tady dole není jen tak. Tváří se sice jako milá a přátelská, ale zkuste ji poznat blíže a poznáte to nejzvrácenější stvoření. Máte odvahu?
▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Povaha:
„Jsem temná princezna, sladká jako med. Pokušení meze nezná, jsem nebezpečný jed.“ To jsou slova, která napsala v jedné básničce. Věnuje se psaní, když má čas a její texty jsou plné temnoty a zla. Nevěří v boha. Pro ni je bohem samotný Satan. Na krku nosí pentagram. Proč je tady, když vypadá jako křehká květina? Protože je to jen maska, kterou nosí a když je čas, vytasí tesáky a drápky a je z krvelačná bestie. Omotává si kolem prstu každého na koho má chuť a nebojí se následků. Je šílená a ví to. Na co si ukáže, to musí mít, i kdyby to stálo cokoliv. A až to dostane? Bere. Bere vše, co může. Dalo by se říct, že z člověka dokáže vysát život jako upír, i když upír není a v nic takového ani nevěří. Vysaje z člověka život sexem, bojem, trýzněním. Zbožňuje boj a naplňuje ji, zbožňuje bolest, protože její práh bolesti je na jiné úrovni, než u ostatních lidí. A ze všeho nejvíc miluje teplou rudou tekutinu, která proudí v každé živé bytosti. Ano, je to krev. Není však jen zlá, když se jí někdo dostane pod kůži, dokáže být milá a dokáže se za tu osobu postavit a pomáhat jí. Je prakticky dobrou společností a úžasným přítelem, ale člověk musí její zvrácené povaze přijít na chuť, jinak ona přijde na chuť vám. A věřte, že se vám to nebude líbit. Nesnáší kritiku a pokud se nějaká objeví, nebude to bez následků. Je velmi sarkastická, falešná, arogantní, často lže, ale ve své podstatě je vlastně možná neškodná. Ne, jen legrace. Není ani trochu neškodná. Není nymfomanka, ale sexu potřebuje hromady, ale ne, její diagnóza není nymfomanie. Je jí ale jedno s kým souloží, ať je to muž nebo žena, přináší jí to stejné uspokojení. Má ohromnou potřebu být milovaná, ale sama milovat víceméně nedokáže. Ale kdo ví? Možná to čas a lidé změní. Když žila s rodiči, otec ji učil jak zacházet se zbraněmi. Byly to střelné zbraně, nože, dýky. Bojovat tedy umí celkem obstojně a i když je drobná a umí se skrývat, tak stejně raději zaútočí. Nesnáší prohru a pokud ji někdo porazí, pomstí se. Bylo to tak vždycky. Ano, je tak trochu bezcitná, ale když budete hodní, neublíží vám. Možná!
▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
„Jsem temná princezna, sladká jako med. Pokušení meze nezná, jsem nebezpečný jed.“ To jsou slova, která napsala v jedné básničce. Věnuje se psaní, když má čas a její texty jsou plné temnoty a zla. Nevěří v boha. Pro ni je bohem samotný Satan. Na krku nosí pentagram. Proč je tady, když vypadá jako křehká květina? Protože je to jen maska, kterou nosí a když je čas, vytasí tesáky a drápky a je z krvelačná bestie. Omotává si kolem prstu každého na koho má chuť a nebojí se následků. Je šílená a ví to. Na co si ukáže, to musí mít, i kdyby to stálo cokoliv. A až to dostane? Bere. Bere vše, co může. Dalo by se říct, že z člověka dokáže vysát život jako upír, i když upír není a v nic takového ani nevěří. Vysaje z člověka život sexem, bojem, trýzněním. Zbožňuje boj a naplňuje ji, zbožňuje bolest, protože její práh bolesti je na jiné úrovni, než u ostatních lidí. A ze všeho nejvíc miluje teplou rudou tekutinu, která proudí v každé živé bytosti. Ano, je to krev. Není však jen zlá, když se jí někdo dostane pod kůži, dokáže být milá a dokáže se za tu osobu postavit a pomáhat jí. Je prakticky dobrou společností a úžasným přítelem, ale člověk musí její zvrácené povaze přijít na chuť, jinak ona přijde na chuť vám. A věřte, že se vám to nebude líbit. Nesnáší kritiku a pokud se nějaká objeví, nebude to bez následků. Je velmi sarkastická, falešná, arogantní, často lže, ale ve své podstatě je vlastně možná neškodná. Ne, jen legrace. Není ani trochu neškodná. Není nymfomanka, ale sexu potřebuje hromady, ale ne, její diagnóza není nymfomanie. Je jí ale jedno s kým souloží, ať je to muž nebo žena, přináší jí to stejné uspokojení. Má ohromnou potřebu být milovaná, ale sama milovat víceméně nedokáže. Ale kdo ví? Možná to čas a lidé změní. Když žila s rodiči, otec ji učil jak zacházet se zbraněmi. Byly to střelné zbraně, nože, dýky. Bojovat tedy umí celkem obstojně a i když je drobná a umí se skrývat, tak stejně raději zaútočí. Nesnáší prohru a pokud ji někdo porazí, pomstí se. Bylo to tak vždycky. Ano, je tak trochu bezcitná, ale když budete hodní, neublíží vám. Možná!
▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
História:
Ach, Silent. Drahá Silent. Celé jméno? Koho to zajímá, když je tady Dole jen číslem? Aha, vás. Silent Delacour. Ale na tom teď opravdu nezáleží. Narodila se před 18 lety do zámožné rodiny. Její matka byla původem Francouzka, byla významnou lékařkou a vědkyní, která získala řadu ocenění. Otec, původem Angličan, byl ředitelem letecké společnosti; byl to však také překupník se zbraněmi. Silent měla dva sourozence - o 10 let mladší sestru a o 3 roky staršího bratra, který se však odstěhoval, když nastoupil na vysokou školu. Silent měla všechno, co si mohla přát, ale k čemu? Byla tlustá a na základní škole se jí do 7. třídy posmívali, šikanovali ji a to nejen fyzicky. Není divu, že se dostala Dolů. Chodila často za školu a ve škole spíš nebyla, než byla. Ve 14 vzala život do svých rukou a nadobro skoncovala s tím starým. Začala hubnout, měla anorexii. Rodiče jí platili drahá léčení ve známých nemocnicích, ale Sil to nezajímalo. V jejím světě byla jen ONA. Nikdo jiný. Během půl roku se změnila k nepoznání a změnila školu.Byla obdivována, obletována, milována. Byla slavná a chtěná. A to byl její cíl. Když nehubla, upadala do depresí a poddávala se bolesti pomocí stříbrné tanečnice - žiletky. Říkáte si, že to není ale důvod dostat se Dolů? To není. Máte pravdu. Od její změny se o ni začal zajímat její otec. Bylo to pro ni zvláštní, ale vlastně i příjemné. Učil ji střílet a zacházet s noži. Stále nic? Když jí bylo 15, přišla obrovská ztráta. Její matka měla, díky své profesi, přístup k jedům, nebezpečným látkám a drogám. Tvrdila, že má cukrovku a musí si píchat inzulín. Když se však Sil jednoho rána probudila, našla vedle sebe svoji matku, jak ji objímá a má vyděšený výraz. Byla mrtvá. O děti se tedy začal starat otec. Jeho letecká společnost krachovala a proto začal pít. Jednoho večera přišel za Sil do pokoje a začal jí šeptat do ouška sladká slůvka o tom, jak moc po ní touží, jak moc ji miluje od doby, co se narodila a že ji miloval mnohem víc, než její matku. Sil to lichotilo a tak přišla o své panenství. Se svým otcem. Trvalo to do jejích 17 let. Sil nesnášela, když musela být něčím otrokem a proto, když po ní otec později chtěl věci, při kterých nemohla být ona dominantní, rozhodla se se vším skoncovat. Otec to nechápal a tak Silent začala vyhrožovat, že ublíží někomu v rodině, protože věděla, že její otec zbožňuje všechny své děti (Silent nejvíc). Stále to nechápal a tak jednoho večer, vzala z otcovy pracovny ze šuplíku zbraň a probudila svoji mladší sestřičku. Šly společně do otcovy ložnice. Když se probudil, přiložila Silent pistoli k hlavě té maličké a jen tak bezcitně střelila. Netekly jí slzy. Nechala ji padnout a střílela šíleně kolem dál. Pak si už pamatuje jen to, že se objevila v Gotridově léčebně pro duševně choré. TO je její příběh.
Ach, Silent. Drahá Silent. Celé jméno? Koho to zajímá, když je tady Dole jen číslem? Aha, vás. Silent Delacour. Ale na tom teď opravdu nezáleží. Narodila se před 18 lety do zámožné rodiny. Její matka byla původem Francouzka, byla významnou lékařkou a vědkyní, která získala řadu ocenění. Otec, původem Angličan, byl ředitelem letecké společnosti; byl to však také překupník se zbraněmi. Silent měla dva sourozence - o 10 let mladší sestru a o 3 roky staršího bratra, který se však odstěhoval, když nastoupil na vysokou školu. Silent měla všechno, co si mohla přát, ale k čemu? Byla tlustá a na základní škole se jí do 7. třídy posmívali, šikanovali ji a to nejen fyzicky. Není divu, že se dostala Dolů. Chodila často za školu a ve škole spíš nebyla, než byla. Ve 14 vzala život do svých rukou a nadobro skoncovala s tím starým. Začala hubnout, měla anorexii. Rodiče jí platili drahá léčení ve známých nemocnicích, ale Sil to nezajímalo. V jejím světě byla jen ONA. Nikdo jiný. Během půl roku se změnila k nepoznání a změnila školu.Byla obdivována, obletována, milována. Byla slavná a chtěná. A to byl její cíl. Když nehubla, upadala do depresí a poddávala se bolesti pomocí stříbrné tanečnice - žiletky. Říkáte si, že to není ale důvod dostat se Dolů? To není. Máte pravdu. Od její změny se o ni začal zajímat její otec. Bylo to pro ni zvláštní, ale vlastně i příjemné. Učil ji střílet a zacházet s noži. Stále nic? Když jí bylo 15, přišla obrovská ztráta. Její matka měla, díky své profesi, přístup k jedům, nebezpečným látkám a drogám. Tvrdila, že má cukrovku a musí si píchat inzulín. Když se však Sil jednoho rána probudila, našla vedle sebe svoji matku, jak ji objímá a má vyděšený výraz. Byla mrtvá. O děti se tedy začal starat otec. Jeho letecká společnost krachovala a proto začal pít. Jednoho večera přišel za Sil do pokoje a začal jí šeptat do ouška sladká slůvka o tom, jak moc po ní touží, jak moc ji miluje od doby, co se narodila a že ji miloval mnohem víc, než její matku. Sil to lichotilo a tak přišla o své panenství. Se svým otcem. Trvalo to do jejích 17 let. Sil nesnášela, když musela být něčím otrokem a proto, když po ní otec později chtěl věci, při kterých nemohla být ona dominantní, rozhodla se se vším skoncovat. Otec to nechápal a tak Silent začala vyhrožovat, že ublíží někomu v rodině, protože věděla, že její otec zbožňuje všechny své děti (Silent nejvíc). Stále to nechápal a tak jednoho večer, vzala z otcovy pracovny ze šuplíku zbraň a probudila svoji mladší sestřičku. Šly společně do otcovy ložnice. Když se probudil, přiložila Silent pistoli k hlavě té maličké a jen tak bezcitně střelila. Netekly jí slzy. Nechala ji padnout a střílela šíleně kolem dál. Pak si už pamatuje jen to, že se objevila v Gotridově léčebně pro duševně choré. TO je její příběh.